Tón, kterým se v tomto blogu budu vyjadřovat, bude jiný, protože si myslím, že těch několik předchozích příspěvků už je dost šílených a neuctivých. I když mě baví vnášet do svého psaní a každodenního života černý humor, připomínám si, že mou prací je v konečném důsledku doufejme stále povzbuzovat lidi prostřednictvím svých zkušeností a toho, co vím. Tento příspěvek bude působit umírněněji, i když doufám, že dokáže alespoň trochu povzbudit, přestože to, o čem se chystám mluvit, není nic nového.
Dnes už každý ví, co mám na mysli, když řeknu „člověk kategorie 4“. Je to legrační, protože se z toho stalo tak trochu přídavné jméno, které moji sledující často používají. Pokud moji klienti narazí v práci na obtížného člověka nebo na někoho s charakterovou vadou, řeknou „kategorie 4!“ a já hned vím, co tím myslí.
Vím, že už mají všichni plné zuby toho, jak pořád mluvím o držitelích certifikátu kategorie 4. Na druhou stranu mám někdy pocit, že lidem dělá radost, když se do toho opřu a zbavím se všech přetvářek a té branžové diplomacie. Pořád mluvím, nadávám, fňukám a píšu o držitelích certifikátu kategorie 4. Upřímně řečeno, je docela zábavné o tomto tématu diskutovat, ale jen proto, že moje odvětví trpí toxickou pozitivitou, kde jsou lidé kategorie 4 ve skutečnosti hlavní dojnou krávou. Nesouhlasíte, že je mnohem snazší vydělat peníze na lidech, kteří nedokážou myslet sami za sebe, a že se takové peníze často vydělávají tím, že se jim zhoršuje život tím, že se jim lže? Moje branže je trochu jako fast food, kde víte, že je to pro vás strašné, ale nemůžete si pomoct a v jednu ráno si objednáte ty Chicken McNuggets s extra kari omáčkou.
Účelem mého blogu je, aby mě lidé trochu poznali, ale mějte prosím na paměti, že prostřednictvím tohoto blogu vám nemohu ukázat úplně všechny své stránky. Nebudete vědět, jaká jsem na veřejnosti, v kontaktu s obsluhou nebo s přáteli. Díky mým třem hlavním znamením, mezi nimiž jsou Ryby i Blíženci (pokud vůbec víte, co to znamená), si ráda myslím, že jsem poněkud mnohostranná. Nejsem astroložka ani praktikantka čínské metafyziky proto, abych neustále kritizovala držitele horoskopu kategorie 4. To však neznamená, že bych chtěla, aby astrologie byla jen o pozitivních frázích a „vyšších vibracích“.
Napsal jsem už téměř 200 příspěvků a mnoho z těch důležitých, které ukazují mou jinou stránku, je nyní pohřbeno hluboko v archivu, který jsem pro větší přehlednost označil štítkem „Povinná četba“. Všem novým čtenářům tohoto blogu bych doporučil, aby si tyto příspěvky přečetli.
Lidi z kategorie 4 budu vždycky kritizovat, hlavně proto, abych si ulevil od stresu z práce. Když použiju výraz „kategorie 4“, není to nic osobního. Používám ho jako obecný termín pro lidi, kteří nejsou schopni normálně fungovat, nebo u nichž zpochybňujeme jejich hodnotu a smysl existence.
Naštěstí se moje práce netočí kolem odpudivých lidí. Miluji svou práci, protože mám možnost setkávat se s nejrůznějšími lidmi, zatímco většina lidí se v korporátním světě setkává spíše s karikaturami samých sebe. V tomto kontrolovaném prostředí lidé předstírají, že se mají rádi, zatímco jim jde jen o vlastní zájmy, a bojí se ostatním ukázat, jací ve skutečnosti jsou mimo práci.
Je to už téměř deset let a ani nedokážu popsat, jak široké a rozmanité spektrum klientů jsem za tu dobu potkal. Mohou to být lidé přibližně v mém věku z nejrůznějších oborů. Tito klienti jsou buď mnohem starší, nebo mladší než já, a mohou to být pouliční prodejci, generální ředitelé nadnárodních společností, podnikatelé, lidé s duševním onemocněním, rodiče autistických dětí, homosexuálové, transsexuálové, a dokonce jsem měl i klienty, kteří kdysi pracovali v sexbyznysu. Navíc moji klienti pocházejí z celého světa a přinášejí nové pohledy, různé způsoby sebevyjádření a příběhy o dobrodružstvích, o kterých se většině z nás ani nesní.
Ať už je to jakkoli, v jádru jsme všichni stejní. Toužíme po lásce, smyslu života, přátelích a naplněném životě. Ještě se mi nestalo, že by mi klient řekl: „Miluju utrpení.“
Umím velmi dobře rozklíčovat horoskop a přesně určit, kdy k událostem dojde. Přesto si myslím, že už dnes každý ví, že by byla škoda, kdyby se astrologie a čínská metafyzika omezovaly pouze na předpovídání událostí. Možná by se to dalo lépe vyjádřit takto: Astrologie by měla sloužit k tomu, abyste se nad událostmi zamýšleli a ptali se, proč k nim dochází.
Možná nikdy nedojdeš k jednoznačné odpovědi, ale důležité je, že se ptáš.
Proč jsou některé věci předurčené už od narození? Proč se horoskopy shodují? To jsou velké otázky, na které nedokážu odpovědět.
Impulsem k tomuto příspěvku je to, že se mi v poslední době dostává do rukou několik případů a klientů, kteří teoreticky spadají do kategorie 4. Zajímavé je, jakou podobu to všechno nabývá. Rok 2023 pro mě bude zřejmě náročnější, a to právě kvůli této skupině lidí, ale zároveň je potěšující vidět, jaké pozitivní stránky z toho plynou. Dalším důvodem jsou novinové články, které jsem v poslední době četl a které mě dost rozrušily. Donald Trump, praktici, kteří končí ve vězení, sestry zabíjející novorozence a učitelé v mateřských školách týrající děti.
Prosím, pochopte smysl kategorizace
Za prvé, kdykoli mluvím o kategorii 4, mám na mysli tělesně zdravé lidi s duševně zdravým uvažováním. Musím to jasně zdůraznit pro případ, že by mě někdo chtěl citovat mimo kontext. Moje úvahy na tato témata se vždy točí kolem charakteru dané osoby. Nejde o to, abych zlehčoval útrapy lidí s tělesnými nebo duševními problémy. Navíc někteří lidé s tělesnými nebo duševními problémy žijí důstojněji a zaslouží si větší respekt než někteří, kteří takové problémy nemají, takže opravdu nejde o to, s jakým onemocněním jste se narodili.
Rád bych také zdůraznil, že tento příspěvek není namířen proti nikomu konkrétnímu. Prostě jsem měl pocit, že je vhodná doba se k těmto věcem znovu vrátit. Abych to řekl na rovinu: žádný člověk z kategorie 4 pro mě není natolik důležitý, abych mu věnoval celý příspěvek jen kvůli jedné osobě. Slez si z toho svého piedestalu, protože svět se netočí jen kolem tebe.
Rád bych znovu zdůraznil, že tyto čtyři kategorie nejsou mým vlastním výtvorem. Zmínil jsem to již ve svých dvou předchozích příspěvcích na blogu, které se zabývaly nesprávně sestavenými diagramy BaZi. Tady jsou:
Většina nováčků v čínské metafyzice o těchto čtyřech kategoriích nikdy neslyšela, protože lidé obvykle začínají svou cestu čínskou metafyzikou s velmi povrchními knihami napsanými v angličtině. Na druhou stranu, čínské knihy o BaZi, zejména ty napsané v minulosti, se vždy zabývají těmito čtyřmi kategoriemi. Jdou dokonce tak daleko, že tvrdí, že to, zda se narodíte jako génius, nebo jako naprostý nudný imbecil, je předurčeno osudem, a dokonce používají výrazy jako 「下贱废人」, což znamená, že jste zbytečný ubožák. Nevěříte mi? Tady máte:
Může se to zdát jinak, ale když jsem mluvil o těch čtyřech kategoriích, nikdy mi nešlo o to, abych ostatní shazoval nebo se chlubil tím, že mám lepší BaZi-diagram. Lidé by mě už měli znát natolik, aby pochopili, že nejsem tak povrchní a že úkolem praktika není dělat svět nebo něčí život ještě těžším, než už tak je.
Účelem zavedení těchto čtyř kategorií a provedení tohoto nepříjemného srovnání je ukázat lidem, proč mají někteří dobrý život a jiní nikoli. Co nám uniká? Co se z toho můžeme poučit? Jak bychom měli uvažovat? Jak bychom měli žít?
Náš čas na Zemi je neuvěřitelně krátký. Nepřemýšlet o těchto věcech a nezačít žít svůj život naplno je obrovská škoda. Opravdu se chcete ohlédnout za svým životem s vědomím, že jste nic nedosáhli a že na váš pohřeb nikdo nepřijde? Já bych to nechtěl.
Narozený horoskop (osud) vs. elementární fáze/tranzity (štěstí)
Číňané vždy používají výraz „命運“. To už by nám všem mělo být jasné. Tyto dva pojmy je třeba vnímat odděleně. „命“ představuje váš rodný horoskop a to, s čím jste se narodili. Jsou to karty, které vám byly rozdány. „運“ se vztahuje k vašim elementárním fázím, nebo k tomu, co západní astrologie nazývá tranzity, a představuje způsob, jakým tyto karty hrajete v neustále se měnícím prostředí.
Váš narozený horoskop připravuje scénu; vaše elementární fáze, neboli tranzity, jsou kosmickým tancem, v němž jste vy tím tanečníkem. To by už dneska měl vědět snad každý.
Podívejte se prosím na obrázek níže:
Výše uvedený graf je něco, s čím se v čínských knihách o čínské astrologii setkáte často. Zde uvádím jen svou vlastní, poněkud ošklivější verzi, protože na internetu jsem nenašel žádný, který bych mohl zkopírovat a vložit. Právě kvůli tomuto obrázku jsem to v korporátním světě nikdy daleko nedotáhl a nemůžu uvěřit, že jsem vystudoval vysokou školu jen proto, abych vytvářel prezentace v PowerPointu pro obchodní plány, které jsou zcela odtržené od reality a slouží výhradně k mentální masturbaci managementu. MMM nejsou „pondělní ranní porady“. Je to „mentální masturbace managementu“.
Osa x představuje čas, zatímco osa y znázorňuje to, jakým způsobem chcete měřit svou kvalitu života – označil jsem to jako „Cokoli“. Nechám na vás, abyste si sami určili, co pro vás „kvalita života“ znamená, i když si myslím, že v zásadě je to pro všechny stejné.
Tyto čtyři čáry znázorňují životní dráhu člověka a i bez mého popisu byste měli vědět, která čára představuje kterou kategorii. Zelená je kategorie 1, modrá je kategorie 2, oranžová je kategorie 3 a červená je kategorie 4. Vrcholy a propady představují roční fáze, které se neustále pohybují mezi příznivými a nepříznivými obdobími.
Zde je několik věcí, na které je třeba upozornit:
- Ta zelená čára v podstatě představuje Lisu Manobalovou, a to, že se narodila na thajském venkově, ještě neznamená, že patří do druhé kategorie. Pravděpodobně měla lepší dětství než ty, a přitom ani nemusela skládat zkoušky PSLE nebo O-Levels, aby byla úspěšnější a oblíbenější než ty.
- V okamžiku, kdy se modrá čára dotkne zelené čáry, začíná člověk v podstatě prožívat příznivou desetiletou fázi, a jak jsem již zmínil, v takovém případě se mu může život zcela změnit.
- Oranžová čára směřující dolů představuje situaci, kdy se někdo narodí do dobrého prostředí, ale rozhodne se ho promarnit. Je to ten zkažený syn z té bohaté rodiny, která vlastní kótovanou společnost, ale nemůže se rozhodnout, zda si vezme svou snoubenku, nebo svou bývalou. Ano, čtete správně.
- Červená čára představuje místo, kde by nikdo nechtěl být. Občas nastane chvilka oddechu a zdá se, že se život brzy zlepší, ale pokud se člověk nepoučí, nic se nezmění a jeho situace se bude stále zhoršovat.
Můj první příspěvek na blogu na téma „Špatné vs. dobré BaZi diagramy“ by již měl naznačovat, jak může vypadat život v jednotlivých kategoriích. Upozorňuji však, že se jedná o velmi obecné příklady.
Existuje ještě jeden myšlenkový experiment nebo vizualizace:
Skutečnou délku červené čáry jsem nezměnil. Je to stejný graf jako ten výše. Vrcholy a propady červené čáry jsou výraznější a čára končí dříve. Naši předkové tím chtěli říci, že pokud bude váš život plný přílišných vzestupů a pádů, bude kratší. Někteří z vás možná dávají přednost kratšímu životu, takže si v tom případě ty vzestupy a pády pořádně užijte.
Vyvážený graf BaZi je považován za lepší, protože výkyvy v něm jsou malé, život je stabilnější a člověk se obvykle dožívá vyššího věku. Nebudete muset strávit polovinu života hledáním vnitřní rovnováhy a klidu.
Klienti mě někdy slyšeli říkat, že jejich horoskopy jsou nestabilnější kvůli tomu, jak jsou jejich rodné horoskopy sestaveny. Živly mohou být příliš vychýlené na jednu stranu, nebo může být klíčový živel slabý a ohrožený. V takových případech může negativní fáze živlů vyvolat příval událostí, s nimiž se těžko vyrovnává. Nestabilní horoskop znamená větší výkyvy a život se pak může jevit jako únavný a těžkopádný. Dalo by se argumentovat, že někdo, kdo nemá svůj život pod kontrolou, zažije větší výkyvy, a proto nevyvážený graf BaZi někdy také znamená charakterové vady.
Nevím, jak vy, ale já osobně bych raději vedl klidnější život, který bude o něco delší, abych mohl alespoň vidět svá vnoučata nebo poznat víc ze světa, než se trápit zbytečnými starostmi. Nechci být tím typem člověka, který pořád opakuje: „Bože, ten život je tak těžký!“, a pak najednou padne mrtvý k zemi.
Myslím, že lze s jistotou říci, že nikdo z nás nechce, aby náš život představovala ta červená čára, což mě přivádí k jádru tohoto příspěvku.
Nepojďme grafy kategorie 4 posuzovat povrchně
Někteří lidé, ať už proto, že jsou to nenávistní jedinci, nebo snad kvůli své intelektuální lenosti, si budou myslet, že kategorii 4 definuji jako lidi, kteří nevydělávají moc peněz nebo nemají vysokou pozici. Pro ty kognitivně omezené prosťáčky, kteří o mně mají opravdu tak nízké mínění: Myslíte si snad, že bych nevěděl, že kdybych kategorii 4 definoval pouze na základě něčího příjmu a společenského postavení, nebyl bych o nic lepší?
Můj postoj byl jasný už od samého začátku, a to ještě před rokem 2020:
Držitelem horoskopu kategorie 4 může být kdokoli a kdekoli – dokonce i prezident Spojených států. Jak se držitel horoskopu kategorie 4 může vůbec dostat až k prezidentskému úřadu, to zatím nedokážu astrologicky vysvětlit.
Každý už by měl vědět, že nejsem člověk, který se na věci dívá jen povrchně. Z mých blogových příspěvků by to už mělo být zcela jasné. Proč je někdo, kdo vydělává 20 000 dolarů, podle standardů BaZi považován za „chudého“, a proč je někdo, kdo vydělává 8 000 dolarů, považován za „bohatého“? Prozkoumal jsem tato témata a argumentoval jsem, že dobrý život a bohatství spočívají v rovnováze, kterou máte se svým okolím.
Setkali jste se někdy s lidmi, kteří mají spoustu peněz, zastávají vysoké pozice, ale přesto jsou neustále nešťastní? Já ano, a potkávám je neustále. Buďte si jisti, že v okamžiku, kdy někdo jako oni potřebuje hledat někoho jako já, víte, že jejich příjmy a tituly již nehrají žádnou roli, protože tyto faktory vás neochrání před ostatními věcmi, se kterými se v životě musíte vypořádat. Materiálně mají vše, ale to je také vše, co mají. Jsou jako stroje a jejich „vztahy“ existují pouze díky penězům, titulům a takzvaným kontaktům, které mají.
Více peněz se vždycky hodí a peníze mohou být jednou z proměnných dobrého života. To nepopírám, ale je to jen jedna z proměnných. Myslím si však, že jde o to, abychom přemýšleli i o nehmotných hodnotách a o tom, jak je chceme definovat. I když to zní jako klišé – je to důležité. Vím, že je trochu idealistické, když o takových věcech mluvím, zvláště když rostou životní náklady, ale myslím, že bych mohl argumentovat tím, že jsme se dostali do dnešní situace právě proto, že o takových věcech nepřemýšlíme dost.
Definujte si kategorii 4 podle sebe
Všichni se na mě spoléhají, abych vysvětlil, co je to kategorie 4 nebo jak vypadá špatný, negativní či podřadný astrologický horoskop. Myslím, že je naprosto v pořádku, když se to pokusíte definovat sami a uvidíte, k čemu dojdete. Jediné, co vám k tomu poradím, je, abyste to prosím nedefinovali nesprávně.
Člověka, který spadá do kategorie 4, nelze jednoduše definovat jako někoho, s kým nesouhlasíte.
Rád porovnávám majitele horoskopů kategorie 2 a kategorie 4, protože tato dichotomie přináší zajímavé a smysluplné poznatky. Jedna věc, kterou jsem dostatečně nevyjasnil, ačkoli jsem se to snažil zdůraznit, je to, že kategorie 2 a kategorie 4 nejsou odděleny pouze rodinnými zdroji, přestože rodný horoskop tyto faktory zahrnuje. Netřeba dodávat, že to, co odlišuje držitele horoskopu kategorie 2 a 4, je také jejich charakter. V duchu našich předků může „zbytečný ubožák“ kategorie 4 pocházet z jakékoli rodiny.
Jinými slovy: Proč mají dva lidé, kteří měli stejně náročný nebo dokonce odlišný start do života, nakonec tak rozdílné životní osudy? Astrologie nabízí vysvětlení v podobě horoskopů a fází, kterými procházíme, ale i bez ohledu na astrologii bychom všichni měli znát důvod těchto rozdílných výsledků.
Když to spojím s mými nedávnými příspěvky na blogu, záleží pouze na tom, zda žijete efektivně, do které kategorie spadáte. Nikdo neřekl, že můžete být šťastní, mít dobrý život nebo najít naplnění pouze tehdy, pokud jste bankéř, právník nebo lékař. Můžete mít smysluplný život bez ohledu na to, čím jste, zejména pokud si dáte za cíl dělat to dobře. Vím, že to zní zjednodušeně a život může být příliš jednoduchý, ale to, zda spadáte do kategorie 1, 2, 3 nebo 4, se ve skutečnosti odvíjí od toho, jaký jste člověk.
Všechno, co jsem výše řekl, by už mělo být lidem známo. Nejedná se o žádná nová témata.
Hlavním smyslem tohoto úvahy, nebo důvodem, proč o tom všem vůbec mluvíme, je snad připomenout všem, aby se zamysleli hlouběji a přestali se dívat jen na povrch. Připomeňme si jeden z mých poněkud nekonvenčních blogových příspěvků:
Sam Bankman Fried byl kdysi označován za „nejštědřejšího miliardáře“ a podle mé definice si asi každý myslel, že patří do kategorie 1. Talentovaný, bohatý, v čele rostoucího odvětví – jenže to všechno se najednou zhroutilo a odhalilo jeho pravou tvář. Nejde jen o Sama Bankmana Frieda, ale i o lidi jako Do Kwon a Andrew Tate, o nichž jsem také psal na svém blogu.
Jistě, pravděpodobně zažili jednu či dvě pozitivní desetileté fáze nebo dokonce roční fáze, které jim přinesly krátký okamžik slávy a úspěchu, ale pokud máte více negativních fází než těch dobrých, nakonec se stejně vrátíte zpět do kategorie 4. Tito lidé obvykle nedokážou ocenit příležitost napravit se a spokojí se s jednou dobrou fází.
Budete překvapeni, kdo patří do kategorií 1 až 4
Jak naznačuje název této části, budete překvapeni, kdo nakonec patří do kategorií 1, 2, 3 a 4. Věřte mi, opravdu budete. Možná to sami nedokážete docenit, a proto je mou úlohou jako odborníka z praxe vám s tím pomoci.
Dovolte mi, abych vám to trochu ujasnil. Možná si myslíte – a to zejména vy v Singapuru –, že držitelem certifikátu kategorie 1 je váš kamarád právník, který jezdí ve Ferrari. Ale tento právník za volantem Ferrari je pravděpodobně typem 3 z Enneagramu na nízké úrovni, který si myslí, že si zaslouží být milován pouze tehdy, má-li peníze a sportovní auto. Je to nešťastný stav – cítit se hoden lásky pouze tehdy, pokud máte peníze nebo materiální věci. Samozřejmě je hezké je mít, ale neměly by určovat vaši vnitřní hodnotu jako lidské bytosti a to, zda jste hoden lásky. Dámy, muži, které potkáváte a kteří se vždy snaží předvádět a chlubit se známostmi, se v podstatě nevyléčili ze svých problémů s otcem a matkou.
Možná, že skuteční příznivci kategorie 1 jsou lidé, kteří prostě nacházejí radost v chůzi, ale chodí na procházky právě na taková místa, jako je toto:
Abych byl upřímný, nemůžu mluvit za lidi, kteří bydlí v Lauterbrunnenu, protože je možné, že tam nejsou spokojení a raději by zůstali ve městě. Ale pro mě znamená štěstí procházky na takovém místě. Kdo vlastně potřebuje sportovní auto?
Možná jsi celý život tvrdě makal, abys se dostal tam, kde jsi teď – vyděláváš pětimístnou částku měsíčně a podléháš svému toxickému šéfovi, ale snášíš to, protože jde o pětimístnou částku měsíčně. Možná máš pocit, že tvůrce na OnlyFans, který celý den ukazuje svůj zadek, má slabší statistiky než ty, ale on má krásnou ženu a vydělává šestimístnou částku měsíčně. Kdo sakra jsi, abys mohl říkat, že má slabší statistiky než ty? Nebe ho obdařilo krásným zadkem, který si zaslouží šestimístný měsíční příjem. Kdyby vám někdo nabídl šestimístnou částku za mytí nádobí, udělali byste to, tak nebuďte pokrytec a slezte ze svého vysokého koně.
Opravdu si myslíte, že lidé, kteří na OnlyFans vydělávají miliony, jsou nešťastní nebo je zajímá, co si o nich myslíte? Někteří by mohli namítat a kritizovat je s tím, že si v životě volí zkratky, ale ironií je, že právě tito lidé by si jejich účet na OnlyFans předplatili, kdyby byl zdarma.
Jak jsem už řekl, budete překvapeni, kdo má ten skvělý graf kategorie 1, po kterém všichni toužíme, a budete překvapeni, kdo jsou držitelé grafů kategorie 4. Čas ukáže.
Je důležité zdůraznit, že je hloupé snažit se srovnávat, kdo do které kategorie patří. Mým záměrem při diskusi o těchto věcech není, abychom začali porovnávat nebo ospravedlňovat tenhle hon za úspěchem, zvláště když jsem jasně řekl, že život není jen o penězích a titulech. Zaměřte se na to, co znamená být v kategorii 1 nebo 2, a to je vše, co musíte udělat. Nemáte právo soudit někoho, kdo si chce založit účet na OnlyFans nebo nejúspěšnější gay bar v Singapuru. Oni žijí ten nejlepší život, jaký mohou – soustřeďte se na ten svůj a přestaňte být závistiví.
Můj vztah k držitelům certifikátu kategorie 4
Držme se definice, že být v kategorii 4 nesouvisí se socioekonomickým postavením – o to nikdy nešlo. Pro mě bylo to, zda patříš do kategorie 4, vždy otázkou toho, jaký člověk ve skutečnosti jsi, i když se dá argumentovat, že to, jaký člověk ve skutečnosti jsi, má nakonec obrovský vliv na tvé socioekonomické postavení.
Myslím, že lze oprávněně předpokládat, že můj vztah k držitelům řidičských průkazů kategorie 4 by se neměl nijak lišit od vztahu většiny lidí. Setkáváme se s nimi každý den a může to být kdokoli: kolega, šéf, nějaký netrpělivý řidič na silnici nebo dokonce váš partner. Jsou všude a držitelé certifikátu kategorie 4 nejsou tak vzácní, jak si myslíte, a neomezují se jen na extrémní případy, o kterých se čas od času píše v novinách.
Každý už by měl vědět, proč tak nesnáším hráče kategorie 4. Zrodili mě dva držitelé certifikátu kategorie 4, což se naštěstí ukázalo jako případ, kdy dvě záporné veličiny daly vzniknout jedné kladné. I počátky mé kariéry byly sužovány držiteli certifikátu kategorie 4. Jako zaměstnanec v korporaci jsem měl vždy toxické šéfy a přísahal jsem, že nikdy nebudu jako oni. Jako praktik jsem se potýkal s lidmi, kteří nebyli schopni převzít odpovědnost za svůj život a vždy hráli roli oběti.
Pomáhat jim, nebo je opustit?
Vždycky tu existuje dilema, zda bychom této skupině lidí měli pomoci, nebo je opustit. Nejde jen o záležitost našeho osobního života, ale také o něco, s čím se musí vypořádat vlády. Stejně jako vlády rozhodují o tom, jak naložit s lidmi, kteří odmítají pracovat a promarňují svůj život, i my činíme podobná rozhodnutí na mikroúrovni, zda chceme, aby se v našem životě pohyboval někdo, kdo nefunguje a parazituje na nás.
Vím, že život může být někdy nespravedlivý, a lepší svět i plnohodnotnější život znamenají pomáhat těm, kteří nemají takové štěstí. V tomto smyslu bychom snad měli pomáhat všichni, protože to k lidskosti patří. V ideálním případě pomáháme těm, kteří jsou ochotni si pomoci sami. Pak ale nastávají situace, kdy je pomoc poskytnuta, ale je brána jako samozřejmost, a hrozí nám, že nás tito lidé stáhnou ke dnu.
Správný postup by měl být zřejmý, a myslím, že i v tomto případě platí to staré rčení. Rovnováha.
Děláme, co je v našich silách, ale ne za cenu toho, že bychom si tím ublížili natolik, že bychom pak nebyli schopni pomáhat jiným lidem, kterým by to mohlo prospět více.
Držitelé certifikátu kategorie 4 drží při sobě
Musím předeslat, že tato úvaha může být do jisté míry ovlivněna mým osobním pohledem, ale také nemusí. Jde pouze o můj postřeh, který pravděpodobně vychází z mých osobních rozhodnutí. Možná se s ním ztotožníte, možná ne.
Lidé s profilem kategorie 4 drží při sobě, protože jim to dává pocit bezpečí. Někdy se dokonce berou. Dochází tak k uchování ega a nikdo není po ruce, aby zpochybnil jejich realitu nebo jim řekl, že se mýlí. To odpovídá lidské potřebě patřit do nějaké komunity. Dávají tomu přednost, protože čelit realitě a přiznat si, že něco není v pořádku, je nesrovnatelně bolestivější než zachování současného stavu. Nejsrozumitelnějším scénářem je důvod, proč vám trvalo tak dlouho, než jste se rozešli se svým toxickým bývalým partnerem – protože rozchod je pro vás bolestivější než setrvání v zneužívajícím vztahu. Raději se ztrácíte v iluzi, že jste milováni, i když tomu tak není.
To neznamená, že lidé z kategorie 1 nebo 2 se nemohou přátelit s lidmi z kategorie 3 nebo 4. Nic není absolutní. Jen říkám, že se s tím setkávám jen zřídka, a to z důvodů, které by měly být zřejmé. Je to jako kdyby se papež stýkal s Jeffreyem Epsteinem – co by z toho sakra mohl mít jeden z nich?
Navzájem si nic nedlužíme; to je poučení, které jsem si osvojil už v mládí. Pokud ti někdo pomůže, neber to jako samozřejmost, protože ten člověk to nemusel dělat. Pokud ti lidé nepomohou, zkus se zamyslet nad tím, proč tomu tak je, protože ne každý na tomto světě je zlý nebo sobecký.
Paradox jin a jang
Existuje paradox spočívající v tom, že realita je dualistická a vzájemně provázaná. Vaše realita nemůže existovat sama o sobě. Musí mít něco, co jí oponuje, a tento stav protikladu je již daný, bez ohledu na to, co si myslíte.
Představme si, že člověk z kategorie 1 představuje jang (阳) a člověk z kategorie 4 jin (阴). Člověk z kategorie 1 je přesvědčen, že ztělesňuje vše, k čemu by lidstvo mělo směřovat, a že je vysoce funkční. Z pohledu lidí z kategorie 4 jsou však oni jang a člověk z kategorie 1 je jin. Nejvýrazněji je to patrné v politice a v období před volbami.
Lidé z kategorie 4 se budou považovat za ty, kteří dosáhli vysoké úrovně, protože lidé z kategorie 1 nerozumí tomu, jak život funguje – buďto to měli příliš snadné, anebo se museli uchýlit k podvodům či vykořisťování, aby se dostali tam, kde jsou.
Naše podobnosti, rozdíly a konflikty nejsou ničím jiným než projevem jin a jang a jejich neustálých proměn. Rádi se navzájem nenávidíme, protože zastáváme odlišné hodnoty a žijeme v odlišných realitách, ale odmítání toho, co nás odlišuje, nás často zavede tam, kam bychom se dostat nechtěli.
Co tím myslím? Když člověk typu 1 popírá existenci nebo možnost, že by se mohl stát typem 4, bere věci jako samozřejmost a nakonec se stane přesně tím člověkem, kterého tak nenávidí. Jednodušeji řečeno, říkáme tomu brát věci jako samozřejmost, arogance nebo pýcha. Když člověk typu 4 popírá existenci nebo možnost, že existují lidé typu 1, zůstane tam, kde je, a nikdy nebude schopen povznést se.
Existuje důvod, proč se v taoismu a buddhismu neustále hovoří o pojmu „rovnováha“ a proč se jím zabývali i řeckí filozofové. Odmítání opačného názoru a reality vám nakonec přinese jen škodu.
Život je na hovno, ale zároveň je krásný. Lidé jsou krásní, ale zároveň mohou být na hovno.
Proč existují držitelé certifikátu kategorie 4?
Většina z nás, kteří jsme se někdy setkali s někým z kategorie 4, kdo nám zanechal jizvy na duši, si bude vždy klást otázku, proč takoví lidé vůbec existují. Proč sis vzal/a toho toxického člověka? Proč tě tvůj obchodní partner podvedl? Proč jsou tvoji rodiče takoví kreténi? Proč, proč, proč?
Kdybychom chtěli, aby náš život probíhal vždy bez problémů, bylo by pro nás lepší reinkarnovat se jako strom v amazonské džungli.
Zajímavé je, že i držitel certifikátu kategorie 4 si sám klade otázku, proč vlastně existuje, zvláště když je jeho život převážně utrpením.
Tímto tématem jsem se již dříve zabýval a vyjádřil k němu svůj názor. I když mohou být nepříjemní, jejich existence má v celkovém kontextu určitou kosmickou hodnotu. Yang, neboli „dobro“, může existovat pouze tehdy, když existuje Yin, neboli „zlo“. Možná, abych to vyjádřil méně filozoficky, někteří lidé kategorie 4 přestanou být kategorií 4, když si uvědomí, že existuje někdo, kdo je ještě více kategorií 4 než oni – pokud vám to dává smysl.
Nesnáším, když se s nimi musím vypořádávat, a jsem si jistý, že každý, kdo to čte, to nesnáší taky. Nicméně některé z mých nejdůležitějších životních lekcí jsem se naučil právě díky nim. Existuje důvod, proč je nazývám „kosmickým hnojivem“, protože jejich existence drží lidstvo na uzdě – díky nim rozeznáváme dobro od zla a víme, jak se nemáme chovat.
Myslím, že hlavní otázka zní: „Chceš být pro ostatní kosmickým hnojivem?“
Co se mi těžko přijímá, je to, že utrpení, které mohou způsobit lidé na žebříčku Cat 4, je někdy tak obrovské, že si člověk občas přeje, aby už konečně umřeli. Sestry, které zabíjejí děti, rodiče, kteří zavírají své děti do klecí – to už jde daleko za hranici „neefektivního života“.
Proč existují? Nevím.
Astrologický horoskop a osvícený člověk
Tento oddíl by se mohl jmenovat třeba „Co dělat, když patříte do kategorie 4?“, i když to zní trochu nudně. Vím ale, že to je otázka, kterou si asi klade každý.
Nebo to řekněme takhle: Co dělá držitele mapy kategorie 4 držitelem mapy kategorie 4?
Jak už asi víte, samostatně se věnuji studiu západní astrologie a narazila jsem na něco, co mě jako buddhistku opravdu oslovilo. Krátce jsem se o tom zmínila ve svém blogovém příspěvku o efektivním životě. Autorka knihy se zeptala svého buddhistického učitele, jak by měl buddhista nahlížet na astrologický horoskop.
Odpověď byla nádherná a níže ji jen volně parafrázuji:
Když se díváme na astrologický horoskop, sledujeme, co je třeba udělat, aby daný člověk dosáhl osvícení.
Žádný diagram není dokonalý – to bychom měli vědět. Vždycky se někde najde nějaká vada a vždycky je tu něco, na čem musíme zapracovat. Osvícení neznamená, že se musíte stát někým jako papež nebo dalajláma. Buddhismus to vyjadřuje již tak nejjednodušším možným způsobem: osvícení je zánik utrpení.
Rozejít se s tím mizerným bývalým, poslat toxické rodiče k čertu nebo dát výpověď z práce, kterou nesnášíš. To vše lze vnímat jako okamžiky a činy osvícení.
Pokud horoskop poukazuje na konkrétní slabinu a vy se s ní vypořádáte, utrpení může ustat. Myslím, že problém spočívá v tom, že většina lidí neví, jak se s tím vypořádat. Existují také situace, kdy se s tím nedokážeme vypořádat, což vyvolává ještě hlubší otázku, proč vlastně procházíme tím, čím procházíme.
Neschopnost vyrovnat se s našimi problémy je někdy dána naším věkem a životní etapou; jindy jsou věci prostě mimo naši kontrolu. Neměli bychom očekávat, že se dítě dokáže vyrovnat s drsnou realitou života stejně dobře jako dospělý.
Možná se celý tento blogový příspěvek dá shrnout takto: Právě vaše neochota zabývat se těmito problémy z vás dělá držitele certifikátu kategorie 4.
Tématem „překonávání horoskopů“ jsem se zabýval už před dlouhou, dlouhou dobou, v naději, že všem vysvětlím, že naše horoskopy nemusí určovat náš život. Samozřejmě, jeden blogový příspěvek nestačí k tomu, aby pokryl vše nebo vám poskytl návod. Tento příspěvek je pouze mým pokusem vyjádřit své myšlenky. Nejčastější chybou, kterou lidé dělají, je domnívat se, že překonání horoskopů znamená, že můžete dosáhnout čehokoli, po čem toužíte, což je možná největší past a omyl v celé myšlence překonávání horoskopů.
Ano, někdy jde o to, že se musíme snažit, protože mnozí z nás jsou líní. Většinou však jde o to, umět se uvolnit.
Na životě je legrační to, že někdy dostanete to, co chcete, až poté, co se toho dokážete skutečně zbavit, a připadá to, jako by vám tím nebe říkalo: „Jsi připravený.“ Sama jsem to zažila a doufám, že to někteří z vás znají. Může to být vlastně logické:
- Pokud nedokážete překonat strach z osamělosti a z toho, že vás nikdo nebude milovat, nenajdete si naplňující vztah. Právě proto někteří lidé zůstávají po celá desetiletí uvězněni v toxických manželstvích, aby si nakonec s odstupem času uvědomili, že promarnili celý svůj život tím, že je vysával toxický partner.
- Nikdy nepoznáš své skutečné poslání, dokud se nezbavíš neustálé potřeby vydělávat peníze a zapůsobit na ostatní.
- Nikdy se nezbavíš své minulosti, pokud se nevzdáš identity, kterou sis na základě své minulosti vytvořil. Stále se považuješ za týrané dítě, opovrhovaného milence, vyloučeného teenagera?
Je to snazší říct než udělat, to vám mohu zaručit. Musela jsem se dostat až na pokraj sebevraždy, abych si uvědomila, že musím stisknout tlačítko „reset“. Ale i tak jsou věci, které nedokážu pustit z hlavy dodnes. Pustit věci z hlavy vyžaduje hodně odvahy, zvláště když tento proces zahrnuje uznání vlastních omezení a nedostatků a zpochybnění reality. Nejste schopni se zbavit toho toxického vztahu, protože vás nutí pochybovat o tom, zda jste hodni lásky, nebo možná jde o vaše toxické rodiče, protože zpochybňují váš pohled na to, co je správné a co špatné. Příklady by se daly uvádět donekonečna.
„Proč existuje utrpení?“ Filozofové o tom diskutují už po staletí a já si netroufám tvrdit, že na to znám odpověď. Moje pragmatická stránka by prostě řekla: „Jestli už musím trpět, tak ať to aspoň má nějaký smysl nebo z toho něco získám.“
Možná je utrpení hned druhou nejlepší volbou po rozumu, protože pokud nejsme schopni o těchto věcech přemýšlet, domnívám se, že nás k tomu donutí bolest.
Co kdyby, jen co kdyby, ten rozdíl mezi kategorií 1 a 3 nebo kategorií 2 a 4 spočíval v tom, že člověk ví, proč musí trpět? Protože jsem tvrdil, že tvé „desetileté fáze“ popisují tvůj osobní růst.
Snažím se najít inspirativní a povznášející způsob, jak tento příspěvek zakončit, ale pokusím se o to.
Jednou z nejuspokojivějších věcí na mé práci je to, že se lidem líbí, co píšu. Chci, aby se s tím mohli ztotožnit, a doufám, že se mi to podařilo. Bůh mi odpusť, kdybych musel celý tento blog udělat nudným a technickým jen proto, abych lidem dokázal, jak jsem technicky zdatný.
Moje uspokojení nepochází pouze z toho, že vím, že vás pobavilo sledovat, jak nějaký nekonvenční člověk všechny rozcupuje na kousky. Vím, že to může být zábavné, ale nemůže jít jen o to. Uspokojení pramení nejen z vědomí, že vás něco, co jsem napsal, rozesmálo, ale také z toho, že vám to přineslo klid nebo změnilo váš pohled na věc.
Nenajdete jiného terapeuta, který by vám řekl, abyste „šli do prdele“, zvlášť když jde o toxické lidi typu 4. A já jsem živým důkazem toho, že je vlastně v pořádku říct své matce, ať jde do prdele. Vidíte snad, že bych dostal rakovinu, že by se mi rozpadlo manželství, nebo – jak to tak rádi říkají naši rodiče – že by mě zasáhl blesk?
Svou práci považuji za splněnou, pokud vás to přiměje více přemýšlet, zamýšlet se nad věcmi hlouběji a klást si otázky.
Stejně jako se teď zamýšlím nad tím, jestli bych neměl zkusit štěstí na OnlyFans a prodávat fotky svého zadku za šestimístnou částku měsíčně.
– Sean
